DSC_0590Pavel pochází z dělnické katolické rodiny, vyrůstal na Vysočině. Vychován byl jako zapřísáhlý antikomunista. Vyučil se v oboru elektro rok po “sametovém” převratu. Později se profesionálně věnoval zpěvu a výuce hlasové techniky. A to i po odchodu do Anglie v červenci 2004.

no-kscmPo 10 letech strávených ve Velké Británii se znovu usadil v Brně, kde vstoupil do KSČM. Však poté, co zjistil jak to v takové KSČM chodí, proč vůbec existuje, a co prohlédl a na vlastní kůži zažil mafiánské praktiky vedení strany, z ní po 13 měsících členství vystoupil. Více o tom, jak to máme všechno chápat.

14731113_1824379457806320_1097505550526076126_nV polovině října 2016 byla v Brně založena Místní organizace slovenského občanského sdružení VZDOR-hnutí práce, jeho první místní organizace v ČR a mimo Slovensko vůbec, které se stal Pavel předsedou. Webové stránky brněnské MO najdete zde. Od listopadu 2016 je Pavel aktivním členem Vlasteneckého sdružení antifašistů České republiky.

Od května 2015 Pavel vydává občasník “Červánky nad Brnem”, v tištěné i internetové formě, na jehož tvorbě od října 2016 spolupracuje se Svazem mladých komunistů Československa. Na sociální síti Facebook založil celkem úspěšnou skupinu Zanechme předsudků vůči komunistům a stejnojmenný web, citovaný už několika médii. Pavlovy názory si můžete přečíst zde na těchto stránkách v jeho článcích, nebo v  rozhovorech pro Beval Production či pro slovenský DAV DVA.

Již několik let se Pavel věnuje boji proti moravskému nacionalismu a šovinismu, fanatikům se záměrem oddělit Moravu od Čech, rozbít i ten zbytek Čzanechmeeskoslovenska, a dehonestovat tak odkaz presidenta Masaryka. Seznámil se takto, mimojiné, s historikem a publicistou Petrem Schnurem, rodilým Brňanem žijícím v Německu. Poměrně úzce spolupracuje s předními historiky na osvětě veřejnosti v souvislosti s historickým symbolem Moravy.

Přidej se k nám! Zakládáme novou politickou stranu. Skutečně komunistickou! Sbíráme podpisy pod petici za založení polit. strany v souladu se zákony 424/1991 Sb. a 500/2004 Sb. –  Přidej se!

 

Demokracií k socialismu

“Nemohu mlčky přihlížet tomu, co se v mé rodné zemi děje. Ony sliby z roku 1989 o Marce (německé platidlo před zavedením Eura) za Korunu se už dávno rozplynuly jako pára nad hrncem, ve kterém si většina z nás už nemá skoro co za tyto ceny potravin uvařit. Bohatství neprosakuje shora dolů od bohatých k obyčejným, jak slibovali po listopadu 1989, ale přesně naopak. Obyčejný člověk je dnes sdírán o poslední korunu a stále chudne. To nelze donekonečna!”

 

prosimvas

.

Kde jsou meze drzosti buržujů?teddies-1723-cerny-petr

Nadarmo se neříká, že kdo se nepoučí z historie, je nucen si ji dříve nebo později zopakovat. To patrně platí, zákonitě musí platit, i o vztahu proletář-buržuj. Historie se nedá oklamat. Lze o ní leda lhát.

Ale to lhaní potom vede jedině k tomu nepoučení se. A jen k umělému oddalování nevyhnutelného.“Proletáři všech zemí, vyližte si pr*el!“, hřímal pan Kodet z balkonu v Hřebejkově Pelíškách. Dnes se pana Kodeta už nezeptáme s jakými pocity k těm, co si tu pr*el mají vylízat, scénu točil. Autoři filmu se zde vysmívají komunistům, plivou na ně. To byla tehdy, a stále je, prostě takové móda. Hloubku této ubohé parafráze slavného Engelsova hesla, kterou však snad ani sám Hřebejk nepochopil, si ale uvědomí jen ten, kdo ví, že proletář je prostý člověk nevlastnící výrobní prostředky, tedy takový člověk, jenž se musí nechat najímat na práci, zaměstnávat, aby si vydělal na živobytí. A takových, panečku dnes je. A nevydělávají všichni desítky tisíc, jako ti šťastnější z nás, kteří se otázkou živobytí, bytí a nebytí zabývat nemusí. Prozatím.

O tom, jak se takový proletář kdy měl, a díky Havlově kolaborantské smečce zase má, může nejlépe vyprávět jen proletář sám. Hřebejkův film to neukázal. Zato ukázal, že si prostý člověk sdíraný nenasytným buržujem z kůže pro kus žvance pro sebe a své děti má cosi vylízat. Pročítam-li dnes nabídky práce, vduchu přemýšlím, jak zarazit neskonalou drzost těch, kteří se nestydí nabízet lidem, proletářům, práci za tak mizerné peníze. Onehdy jsem narazil na jeden, kde pán nabízel místo prodavače ve vinotéce v centru Brna s pracovní dobou denně 10-21, za slovy: osmtisíc korun českých měsíčně!!!! V duchu jsem si představoval, že půjdu o práci požádat. Ale s klackem v ruce. Nic jiného, než holí přes hřbet totiž takový hulvát buržuj nezaslouží. Už jen proto, že taková nabídka je nezákonná. A jsem přesvědčen, že po výprasku, tím spíše výprasku veřejném, pokud by se zadařilo, by takových nehorázných nabídek práce rázem ubylo.

Po takovém “obušku, z pytle ven“ by jistě také ubylo buržujů, kteří za práci člověku nakonec nezaplatí. Neomlouvá je fakt, že nikdy nepoznali, co to vlastně může pro člověka znamenat, zůstat bez výplaty. Práce je všude habaděj a pokud potřebuješ, vezmeš práci jakoukoliv. To mají naši buržujové, ale i ti štastnější z nás proletářů, o kterých jsem prve mluvil, kteří se cítí být v pozici nás hůře placené poučovat, naprostou pravdu. Mají ale klapky na očích, nebo snad hlavu v písku či někde jinde zaraženou, aby neviděli, co vidět nechtějí. A volí pravici, aby si dokázali, že jsou lepší. A nám, co skuhráme a stěžujeme si, že nemáme na zaplacení nájmu, na jídlo či na léky, i když pracujeme na plný úvazek, říkají nýmandi, lúza, lenoši a kdovíjak ještě.

Nemáme v životě všichni stejné možnosti, o tom píši jinde. A zatím se nenašel nikdo, kdo by mi tu mohl s úspěchem oponovat. On ten černý petr tu totiž stále je. Obvyklý argument po vytažení hlavy odkudsi zní: “Však si najdi lepší místo. Každý má možnost“ Řekne to ale i tomu, kdo příjde na moje původní místo poté, co se mi třeba nakrásně dle jeho rady poštěstí? Řekne to všem, co dřou jak mezci za pár šupek a nakonec třeba nedostanou ani zaplaceno? Neřekne. Protože i tu práci za pár šupek někdo dělat musí. A musí ji dělat třeba i bez smlouvy, protože je rád, že ji dostal.

Inu, když tuto situaci neumí, spíše nechce zarazit stát, budou se o sebe lidi muset postarat sami. A to dřív, než bude pozdě. Dříve, než jako lúza pojde na chodnících pod výlohami s luxusním zbožím poté, co “si vylíže“. Protože jinam tento trend nevede! Historie se bude muset zopakovat. Jen se obávám, že zopakovat až od ostré střelby do hladových lidí, jako tomu bylo na mnoha místech Československa prakticky hned po jeho vzniku.

foto: www.hracky-4kids.cz

-pmj-